Jdi na obsah Jdi na menu
 


illinois

Hlavní město: Springfield

Illinois jeden z padesáti spolkových států Spojených států amerických, kterým se stalo 3. prosince 1818 jako 21. stát v pořadí. Název státu pochází ze slova Illiniwek, kterým se označovalo několik původních kmenů. Illinois na severu sousedí se státem Wisconsin, na západě se státy Iowa a Missouri, na jihu se státem Kentucky a na východě se státem Indiana. Na severovýchodě k Illinois přiléhá Michiganské jezero. Největším městem státu Illinois je Chicago, hlavním městem je Springfield. Illinois má přibližně 12,4 mil. obyvatel, což jej činí pátým nejlidnatějším státem Spojených států amerických. Nejvýznamnějšími zemědělskými produkty jsou kukuřice, sójové boby, skot, mléčné produkty a pšenice. Nejrozšířenějšími průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, potravinářství, chemický průmysl, elektrotechnický průmysl, metalurgie barevných kovů, dopravní strojírenství. Významné jsou také naleziště uhlí a ropy.

historie

Když do oblasti dnešního Illinois v r. 1673 pronikli francouzští cestovatelé, nalezli zde Indiány kmene Algonkinů. Francouzi brzy založili osady podél řeky Illinois, které používali jako základny pro další postup na jih. Roku 1763 bylo území postoupeno Británii. Britská vláda vyvolala konflikty s Indiány i rodilými Američany, což vedlo ke zpomalení evropské kolonizace. Během války za nezávislost byla oblast Illinois předána Spojeným státům. Osadu na místě Chicaga založil asi r. 1790 obchodník Jean-Baptiste-Point Du Sable (1750-1818). Teritorium Illinois bylo vytvořeno v r. 1809, kdy bylo vyčleněno z teritoria Indiána. Následovala první osídlovací vlna. Konflikty s Indiány vyústily r. 1832 ve válku Černého jestřába. Roku 1848 bylo ústavou zrušeno otroctví. Navzdory sympatizantům Konfederace na jihu státu zůstal během občanské války Illinois v Unii. Tehdejší prezident Abraham Lincoln strávil většinu svého života právě v Illinois. Chicago po občanské válce rychle prosperovalo díky přistěhovalcům z Evropy, kteří v něm vytvářeli národnostně oddělené čtvrtě, a velkému rozmachu průmyslu zpracovávajícímu zemědělskou produkci celého Středozápadu. Do města také přišlo mnoho bývalých otroků z jižních států. Až do 20. století zůstalo centrem radikálního dělnického hnutí. Za prohibice ve 20. a 30. letech se Chicago díky rivalitě mezi gangy pašeráků alkoholu stalo symbolem násilí, které zastiňovalo veškerý sociální a kulturní pokrok. Na zemědělském jihu stále přetrvávala rasová diskriminace a vyvíjel zde činnost i Ku-Klux-Klan.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář